Informace z OECD: Služby jako zdroj konkurenceschopnosti agri-food sektoru

AI shrnutí

Zemědělství

Kvalitní služby a digitalizace zásadně zvyšují produktivitu v zemědělství a stávají se klíčovou konkurenční výhodou.

Konkurenceschopnost v odvětví zemědělství a potravinářství je podle informací Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) stále více podmíněna kvalitou a efektivitou služeb. Tyto služby vytvářejí v globálních řetězcích často větší přidanou hodnotu než samotné výrobky a poskytují významný prostor pro odlišení od konkurence, která nabízí pouze samotný produkt. Agri-food produkce i moderní technika se ke spotřebitelům po celém světě dostávají prostřednictvím rozsáhlé sítě služeb zahrnující logistiku, distribuci, elektronický obchod, marketing, certifikaci, zkušebnictví či stravování. Soukromé i veřejné služby v oblastech výzkumu, vývoje, poradenství, vzdělávání, inspekce, pojištění nebo skladovací infrastruktury zvyšují produktivitu napříč ekonomikou. Logistické a dopravní služby mohou produktivitu zvýšit až o 26 procent a finanční a pojišťovací služby o 21 procent. Přístup k těmto službám, ať už jako k výrobním vstupům, nebo jako k přidané hodnotě finálního zboží, je tak pro úspěch na trhu stejně rozhodující jako kvalita samotných produktů. Služby už nepředstavují pouze podpůrnou činnost, ale stávají se integrální součástí strategií podniků. Hodnota se přesouvá k poskytování ucelených řešení, jako jsou modely Farming-as-a-Service nebo Equipment-as-a-Service. Tyto modely umožňují i menším zemědělským subjektům využívat pokročilé technologie bez nutnosti vysokých počátečních investic, neboť platí pouze za skutečně odebrané služby, což snižuje rizika a urychluje technologickou modernizaci. Tento trend nabírá na síle zejména v souvislosti s postupem digitalizace, rozvojem umělé inteligence a očekávaným zpomalením hospodářského růstu v některých regionech. Zatímco světový obchod se službami roste tempem 4,8 procenta, obchod se zbožím roste pouze o 1,2 procenta. Mezinárodní obchodní příležitosti jsou přitom vedle cel zásadně ovlivňovány regulatorním rámcem – například překážky v oblasti služeb na vnitřním trhu Evropské unie dosahují úrovně odpovídající clu ve výši 110 procent. V rozvinutých průmyslových zemích je v sektoru služeb zaměstnána většina pracovníků, konkrétně tři čtvrtiny, a přebytky ve službách u mnoha lídrů kompenzují deficity v obchodu se zbožím. Díky digitalizaci se mezinárodně poskytují i služby dříve považované za lokální. Export služeb přispívá k tvorbě pracovních míst (desetiprocentní růst exportu služeb zvyšuje zaměstnanost o 0,5 procenta), přičemž více než polovina světového exportu se realizuje digitálně. Zvýšení využívání importovaných služeb jako výrobních vstupů o 10 procent pak přináší růst zaměstnanosti o jedno až dvě procenta, zejména ve výrobních odvětvích. Pro využití plného potenciálu služeb je podle materiálu zásadní posilovat fyzickou i digitální infrastrukturu, vytvářet prosoutěžní regulatorní prostředí a podporovat rozvoj dovedností a rekvalifikaci pracovníků.

Organizace
OECD, Ministerstvo zemědělství

gemini / gemini-3.8-flash

Je s tímto příspěvkem něco špatně?

Pomozte nám AtFeed zlepšovat.

⚠️ Nahlásit problém